Tak a k tématu.

Mně AD již 2 x (aktuálně jsem bez) pomohla na to se vzchopit, přemoci panickou ataku (prý endogenní deprese - ani jsem netušila, že depresi mám, ale vyhoření, panická porucha... prostě přetažený organismus)

Brala jsem Seropram kapky. Nikdy jsem se necítila jako Ty. Oploštění, ztráta duše, hodnot... , apatie, nezájem.
Mně to naopak pomohlo věnovat se tomu, čemu jsem chtěla, pravda, na některé věci se vyprdnout - ale tam nezájem, nebo spíše snížení zájmu a nebrat si to tak .. bylo dost důležitý a účelný.
A přežít ty věci, které jsem absolvovat musela, aniž bych odtamtud utekla, zvláště pracovní.
A někam jít a nezdrhnout.

Takže mi asi sedly léky. Ale pravda je, že jsem se nespolehla jen na ně, taky terapie - a trvalo než jsem našla vyhovující, ale tam zase stačilo pár sezení, ořezání pár kontaktů, navázání nových.

Našla jsem si nové koníčky až koně, nadávat nahlas, pochválit se.. obojí byla dost dřina.

Jsem v jiné situaci než ty, ale dle mého ti buď nesedí úplně léky, nebo by bylo dobré nějakou tu terapii, léky jsou PŘEVOZNÍK, terapie je řešení.

Moc ti držím pěsti.