zapsal rozhovor a manželem: /vzpomněla jsem si na Monty/
Dnešní rozhovor s manželem:
Já: „dnes mně přišlo mailem, že by měli o mě zájem na jednu pozici“
On: „to je výborné“
Já: „rádi by, abych se zúčastnila výběrového řízení“
On: „to je dobře, určitě se přihlaš“
Já:“ Je to přesně to co jsem studovala a pak mnoho let dělala“
On: „ perfektní, zkus to, moc bych ti to přál“
Já: „ je to ve firmě tvého obchodního partnera, můžeš tam zavolat?“
On: „určitě, zeptám se ředitele, je to můj přítel“
Já:“ moc bych si to přála zase chodit do práce, jsem 7 let doma kolem dětí a potřebuju se realizovat“
On:“ já tě naprosto chápu a udělám všechno, aby ti to vyšlo, spolehni se“
Já:“ je to v Plzni, nebyl by to problém pro nás organizačně“?
On:“ to si rozmysli a dej mi vědět“
Já: „ moc ti děkuju, že mně rozumíš“
On: „ vždyť víš, že chci, aby si byla spokojená“
Já: „ zeptáš se dnes v práci, zda by ti zkrátili pracovní dobu, aby si mohl vyzvednout děti ze školy a školky, pokud by to místo vyšlo?“
On:“ no to v žádném případě, s tím vůbec nepočítej, to vůbec nevím, jak bych to dělal“