Pohled z druhé strany barikády....mám ve třídě holčičku epileptičku, víme o tom, máme napsané pokyny jak reagovat atd....Jedna kolegyně s ní zažila záchvat na rychlou a já jen jeden menší, z kterého se mi probrala po pár nekonečných vteřinách sama. Řeknu vám, že je to ale strašný pocit, mít na starost dítě s tímhle problémem, přemýšlet nad tím, co by se stalo, kdybych nezareagovala správně, kdybych to nějak "zvorala". Sama jsem máma a ten pocit je u "cizího" dítěte děsný, protože za něj v tu chvíli zodpovídám a jak případné negativní dopady svého jednání obhájit rodičům. Týden jsem z toho nespala, přemýšlela coby kdyby Takže to, že vaše učitelky možná nevěděly diagnózu mi připadá děsný a v zájmu zdraví vašeho dítěte by měly být co nejvíce informovány, aby mohly správně, rychle a včas reagovat. Jinak je fajn jak se učitelka chovala a jak to zvládla, já sama mám reakce při stresových situacích věcné a vcelku rychlé, sypu se až potom