Ocelovou určitě ne, spíš olověnou, ne?
Jinak co se týká lékařů jiných odborností než radiologů, není pravidlem, že se orientují v míře rizika - stejně jako se radiolog neorientuje v jiných specializacích. Takže pokud je na místě nějaká konzultace, tak nejlépe s radiologem.
Co se týká záření, tak v prvním stadiu těhotenství platí zákon "všechno nebo nic", tj. před uhnízděním oplodněného vajíčka buď dojde k jeho implantaci a plod se vyvíjí normálně nebo se vůbec neuhnízdí a je odplaveno s menstruační krví. Později, po implantaci plodového vejce, je míra rizika ozáření předmětem výpočtu pravděpodobnosti poškození plodu, což je matematický úkon, který zohledňuje mnoho faktorů (místo ozáření, šíři kolimačního svazku, výšku a váhu pacientky, parametry záření - kilovolty, miliampérsekundy - použití clony, ochranných pomůcek, atd.). Na základě toho všeho je možné určit míru rizika u konkrétního rentgenového výkonu.
Pokud však mluvíme obecně, tak při ozáření končetiny při vykrytí gonád (tj. použití olověné zástěry) je pravděpodobnost poškození plodu zářením blízká nule. Za závažnější a dost opomíjenou oblast považuji ozáření hrudníku v průběhu těhotenství a při kojení, protože mléčná žláza je v této době nejvíce aktivní a tedy i riziko poškození je relativně vysoké.