To je právě o tom, že my tu můžeme teoretizovat co bychom kdybychom, ale nikdy jsme v podobné situaci nebyli. Kdybych věděla, že se dítěti k rodičům jenom nechce, tak bych jim ho rozhodně dala a neriskovala odebrání, samozřejmě bych se chovala víc racionálně než emotivně. Ale v situaci, když třeba viděla na vlastní oči řádění zlitého či zfetovaného otce, tak se nedivím že měla o dítě strach. Může se třeba také jednat o dítě daleko mladší a pak aby člověk umřel hrůzou, že se tam dítěti cokoliv stane, jen proto že na něj nikdo nedal pozor, opaří se, vypadne z okna apod.