Za mě jednoznačně ano, pokaždé když jdu do nemocnice, modlím se, aby byl nějaký nadstandard volný. Chci mít svůj klid, do rou postel, svoji vlastní sprchu a záchod, ticho, tmu. Chci mít možnost zpívat si, telefonovat, chodit polonahá, chrápat nebo prdět, aniž bych se musela stresovat, že tím budu někoho obtěžovat. Na společných pokojích trpím. V nemocnici nemívám zájem si pokecat se spolubydlícími, naopak mi vadí, když je někdo hovorný, a slušné vychování mi velí společensky konverzovat.