Žiji od narození v ČR, ale táta je Bulhar.
Od malička rodiče doma mluvli hodně bulharsky, stýkali se s bulharskou menšinou v Brně, takže pro nás děti to byl naprosto přirozený druhý jazyk. Doma se četlo v bulharštině, poslouchala hudba, prázdniny jsme trávili minimálaně 4 - 6 tádnů v Bulharsku, když jsme byli větší (8 let a více) jezdili jsme tam na tábory. Mluvíme bulharsky bez potíží, já i píšu - chodila jsem někdy v 16 na kurz pořádaný Bulharským klubem v Brně, kde jsme se učili i gramatiku. Ale to už bylo moje rozhodnutí... Našim se rozhodně povedlo vypěstovat v nás hrdost na svůj původ, takže jsem měla zájem se v jazyku zdokonalit.