Martuško - pro mne to bylo naprosto šílený.
My jsme dělali v jedné firmě a pro naše šéfy prostě neexistovalo nějaké padla

(pro ně nebylo, tak ani pro nás - nebudu jim křivdit, v době, kdy něco takového jako firemní akce apod. neexistovalo - zaplatili celé firmě často s rodinnými příslušníky komplet dovolenou u moře, víkend, akcí firemních a fakt včetně rodiny - dělali mnoho).

Nevadilo mi to, než jsem na MD skončila já. Sice s dvojčaty a nedonošenými, takže teoreticky 24 hodin povinností, což mi v té době vyhovovalo, ale pasovala jsem se hmyz obtěžující manžela, když přišel z práce.
Nemusel nic, bývala jsem dost hyperaktivní, miminka spala, ale vyžadovala jsem komunikaci.

Jsem si ani nevšimla, jak je manžel v práci komunikativní a doma nemluvnej :-D, taky mi neměl moc co vyprávět.