Ono je to prý běžné, že když dítě hodně rychle a náhle vyroste a dělá nějaký sport od mala, tak se v tom sportu zhorší, protože všechno je jinak - těžiště, délka končetin..... Syn si v té době pohoršil plavecké styly, šílený, z jeho ukázkovýho stylu tam bylo takový plácání a občas nekoordinovaný pohyb a najednou mu to nešlo, jako dřív. Trenér byl v klidu, že prý si zvykne, přeprogramuje se a srovná se. A jo. Ale prostě najednou narážel do dveří, zakopával, padal - jako by to tělo bylo cizí. Dcera byla v pubertě schopná sebou říznout jen tak na ulici, kdy zakopla snad o imaginární kamínek a hned si zlomila ruku. A pak mi doktor taky říkal, že v pubertě se nějak mění klouby nebo co, že prý děti mají ty kosti, prsty a tak nějaký víc ohebný, kdežto pak to tvrdne a čemu se kost či kloub dítěte v podstatě bez problémů přizpůsobily a náraz či úder neublížil, tak v tom určitém věku díky změně kost prostě rupne, protože je tvrdší a ne dětská. Řekl mi, že děti z toho vyrostou a naučí se.