Přidat odpověď
Myslím, že přístup RaR u nás celkem funguje, ale nevím si rady v situacích, kdy šestiletá dcerka zůstane sedět na místě, rozbrečí se a nic s ní nehne. Máte rady jak to řešit? Uvedu příklad. Na židli sedí starší dcera. Mladší přijde a sedne si na kousek volného místa na stejné židli a tu starší začne postupně vytlačovat. Zasáhnu a řeknu jí, že starší tam seděla první a ať si jde sednout na jinou židli (samozřejmě tam jiná volná je). Neposlechne. Řeknu jí, zda by se jí líbilo, kdyby totéž někdo dělal jí. Nic. Vysvětluju dalšími možnými způsoby, ale dcerka prostě sedí a vytlačuje tu starší, která samozřejmě začíná víc a víc protestovat. Nakonec se mladší rozbrečí. V této situaci nevidím žádné přirozené důsledky jejího neposlechnutí a nakonec to skončí tak, že jí táta fyzicky z té židle dá pryč. Tohle řešení se mi nelíbí, ale prostě nevím, co jiného dělat.
Předchozí