Nestihla jsem přečíst ani všechny komentáře, ale můžu říct že s devadesáti procenty z Vás nesouhlasím. V první řadě je strašně složité říct že je závislý a zralý na léčení pro lidi, který ho neviděli a neznají jeho stav atd. je mi 25 let a od svých 14 let do osmnácti jsem zvládla takové věci že je ostuda o tom i psát ale i když byl alkohol na denním pořádku a o víkendech experimenty s léky (co jsme v té době dostávali od kamaráda na schizofrenii) a jinými věcmi jediný náš zdroj zábavy. Kupodivu nikdy bych nemohla říct že jsem byla závislá. Možná to je jen můj úsudek ale myslím si že celý problém spočívá v jeho hlavě cítí se nepochopený a nechtěný do toho puberta je to asi jedno s druhým tak jsem to měla já a navíc vliv kamarádů dělá své. Možná do začátku by bylo lepší aby mamina buď přerušila školu a nebo ho šoupla do jiné to by mohlo pomoci když v té současné nezapadl. já takhle vystřídala 3 :-( Vůbec bych nepřikláněla vinu tomu že to udělalo to že v 15 usrkával pivo na sluníčku to dělal každý a nevěřím že ne. Hlavně bych ho hned nestrkala na léčení nebo do cvokárny v tu chvíli matka ztratí veškerou důvěru pokud tam z jeho strany nějaká je a je docela možné že se pak vztah mezi nimi ještě zhorší. Možná by bylo taky dobré , ale to já tenkrát brala jako neuvěřitelnou křivdu ho vzít k nějakému dětskému psychologovi. Ten by aspoň poradil, protože myslím že řešit něco takhle přes internet nemá cenu když maminy tady neznají jeho psychický stav. Hlavně nic neuspěchat snažit se sním hodně komunikovat a vyslyšet jeho přání a obavy. Neřešit tady zbytečnosti kde na alkohol sehnal kde ho koupit, kdo ho prodal puberťáci jsou vynalézavý a stačí když v partě je jeden kterému je osmnáct a ani to není potřeba sehnat se dá všechno. Ale řešit to tu to zakladatelce opravdu nepomůže vše radím podle svých zkušeností a vím že čím větší nátlak na mě mamča dělala tím to bylo horší. Ale každý je nějaký a poradit může opravdu jen odborník. Držim palce aby vše dobře dopadlo