Jasné to není. Je klidně možné, že to vyjde.
Ale po svých zkušenostech už nikdy nedám za nikoho ruce do ohně.

A hlavně - když ten partner fungovat bude, v čem se moje situace tak moc zlepší? Stejně budu několik let doma, vracet se do stejné práce, vyzvedávat dítě, věnovat se staršímu - není to partner snů, který by převzal polovinu rodičovských povinností (a to i za mou dceru) a zabezpečil mě tak, aby můj příjem nebyl třeba nebo - co bych raději - abych se mohla plně zapojit do práce. On na paragrafy chodit nebude.