Můj muž takhle není schopen se rozloučit se starým oblečením nebo botami. Má například několik párů děravých bot, které si koupil před více než dvěma desítkami let a když je chci vyhodit já, protože on se k tomu nemá, argumentuje tím, že jsou všechny italské a z velice kvalitní kůže. Na mou námitku, že byť kdysi kvalitní, už je stejně nosit nikdy nebude, protože to ani nelze, vytáhne těžší kalibr a začne mi líčit, jak si pamatuje ten den, kdy si ty které boty koupil, jak se mu líbily a kolik stály. S hadrami je to úplně to samé, není schopen vyhodit ani mrkváče a schovává si to pod postelemi. Plesnivé dřevo nebo nějaké úplné harampádí teda nehromadí, ale dokáže dost věcí údajně ještě zužitkovat. Třeba staré autodíly, různé součástky, ale i hrnce, když něco chci vyhodit, vezme si to a uklidí si to do garáže. Je ale fakt, že spoustu věcí umí opravit a nalezne většinou důmyslné řešení za použití takto získaného materiálu.