Spirálo, ale ty si toho na sebe nakládáš hrozně moc, vždyť jsi dokázala odejít od manžela, řešíš problémy tohoto druhu, teď starosti, zda se přestěhovat nebo ne, do toho obavy, zda tady seženeš práci, až ti skončí rodičák...to by položilo i vola, za to by ses měla pochválit, žes to zvládla a že tě teď čekají lepší zítřky
místo toho na sobě hledáš chyby - pochval se trochu, usměj se na sebe...
já vím, že je to těžké, ale měla by sis gratulovat, že ses zbavila závaží (myslím tvého bývalého) a že tě teď něco pěkného čeká...
já jsem svého času zhubla 10 kilo a fakt se mi i změnil pohled na svět, začala jsem se jinak oblékat, byla jsem vstřícná, předtím jsem furt řešila, že jsem hnusná, sama ze sebe jsem byla znechucená a to shození kil mi pomohlo dívat se na svět jinak (teď už je mám zpátky po dalších dětech, ale paradoxně teď už mi ty kila až tak nevadí, protože jsem mezitím nabyla sebevědomí, ze začátku tím hubnutím, ale hlavně tím, že jsem odešla od manžela a musela jsem řešit spoustu věcí sama za sebe a tím jsem jakoby dospěla a začala se i na sebe dívat jinak)
držím palce, pro mě bylo nejhorší začít, pak už to tak nějak šlo, když jsem zhřešila, nic jsem si z toho nedělala, řekla jsem si, zítra je taky den a dám si o porci míň nebo jinou skladbu potravin, míň kalorických
nebaví mě pohyb, tak jsem to řešila chůzí pěšky a máme páté patro bez výtahu, tak takové běžné aktivity s dětmi a tak