Já jsem mladší generace a taky to nechápu. Je mi 28 let, ve 24 jsem se vdávala, ve 26 se nám narodila dcera. Přijde mi naprosto divné mít dítě s "přítelem", taky si pod tímto pojmem představuju něco jiného než životního partnera, přátel přece můžu mít víc, manžela jenom jednoho. Mám pocit, že jde o strach z veřejného závazku a ze snahy předejít komplikovanému rozvodu (to ale musí předpokládat, že dojde k rozchodu, ale za těchto podmínek bych rozhodně neplánovala dítě s někým, s kým předpokládám, že se rozejdu). Moje mladší sestra žije s přítelem, děti nemají, mají rozdělené finance (což taky nechápu,ale to je jiná věc) a říká (k těm rozděleným financím) "my jsme jenom takoví spolubydlící, nás nic nespojuje" (a myslí tím, že nemají dítě). Není tím, co má muže a ženu spojit náhodou právě manželství? Bez dítěte to jako budou pořád jenom spolubydlící a budou žít vedle sebe a ne spolu? A jak to najednou změní, když si přivezou z porodnice miminko? Naprosto mi to není jasné.

Pokud někdo manželství považuje za "papír", tak v tom případě chápu, že se do něj nehrne, ale o papír přece vůbec nejde, kde máme oddací list pořádně ani nevím, někde na dně poličky s papíry, které se nikdy nevytahují, ale svoje manželství si pěstujeme každý den a snažíme se, aby se nám v něm dobře žilo.