Nevím, jak to mají jiní a co je vedlo k tomu, že se vzali nebo ne. Napíši, jak je to u nás. Jsme spolu s mým partnerem 15 let, máme 13letého psa a 11letého syna. Kromě toho hypotéku na cca 24 let. Po dvou letech společného žití přišla řeč na další společné žití. Já bych brala pouze sňatek církevní, přítel chtěl pouze civilní. Tak jsme si společně řekli, že to vlastně nepovažujeme za důležité a od té doby na to nepřichází řeč. Nemám sebemenší problém s tím, že můj syn se jmenuje jinak. Považuji náš vztah za hezký, jsme rodina. V okruhu blízkých přátel naštěstí rozchody moc nezažíváme, ale v okruhu širších známých a kolegů se rozpadají vztahy sezdané a nikdy to není hezké. Ale to by asi nebylo nikdy.