Nevím, asi je to těma hormonama a vytáčí mě to o to víc, ale...........čekáme druhého chlapečka. Už kartářka mi před 10 lety řekla, že budu mít dva syny, tak jsem s tím tak nějak prostě počítala a ani mě to nepřekvapilo. Ba co víc, potěšilo, protože v rodině jsme samé baby a když vidím ségry ukňourané holky, říkám si, díky bohu. Navíc malý chtěl bráchu....parťáka na fotbal Pokaždé, když se mě někdo zeptá, co to bude, odpovím, že kluk, tak vidím ty lítostivé pohledy, většina to ještě okomentuje: jéé, to je škoda......Jaká škoda?? Copak je někde psáno, že každý musí mít páreček? A že ho navíc chce? Dělají to ženské, chlapi to nijak nekomentují. No nejde mi to do hlavy. Stejně tak jako matky, mám tu teď 2 sousedky, jejichž děti se stavěli od 6 měsíce na nožičky a teď všude říkají, utekla nám roku, díky bohu. Proč? To jako, děti, které utekly roku, jsou chystřejší, krásnější, lepší lidé? (teď bych sem nejraději vložila vytlemeného smajlíka a toho s tím válečkem zároveň). Další věc, která mě napadla...ženy, kterým vezmou spodek jsou dotčené, že už nebudou ženské....to jako děloha dělá ženy? V obličeji můžou vypadat jako chlapi, ale mají dělohu, tak jsou ženy? Tady třeba chápu, je to jejich psychika a bůh ví, jak bych se zachovala já ve starším věku, ale když už "to" nepotřebujou a navíc je to ohrožuje na zdraví.......nechápu. Co vás například zvedá ze židle?