Nevím, asi je to těma hormonama a vytáčí mě to o to víc, ale...........čekáme druhého chlapečka. Už kartářka mi před 10 lety řekla, že budu mít dva syny, tak jsem s tím tak nějak prostě počítala a ani mě to nepřekvapilo. Ba co víc, potěšilo, protože v rodině jsme samé baby a když vidím ségry ukňourané holky, říkám si, díky bohu. Navíc malý chtěl bráchu....parťáka na fotbal
![:-)](/g/s/0.gif)
Pokaždé, když se mě někdo zeptá, co to bude, odpovím, že kluk, tak vidím ty lítostivé pohledy, většina to ještě okomentuje: jéé, to je škoda......Jaká škoda?? Copak je někde psáno, že každý musí mít páreček? A že ho navíc chce? Dělají to ženské, chlapi to nijak nekomentují. No nejde mi to do hlavy. Stejně tak jako matky, mám tu teď 2 sousedky, jejichž děti se stavěli od 6 měsíce na nožičky a teď všude říkají, utekla nám roku, díky bohu. Proč? To jako, děti, které utekly roku, jsou chystřejší, krásnější, lepší lidé? (teď bych sem nejraději vložila vytlemeného smajlíka a toho s tím válečkem zároveň). Další věc, která mě napadla...ženy, kterým vezmou spodek jsou dotčené, že už nebudou ženské....to jako děloha dělá ženy? V obličeji můžou vypadat jako chlapi, ale mají dělohu, tak jsou ženy? Tady třeba chápu, je to jejich psychika a bůh ví, jak bych se zachovala já ve starším věku, ale když už "to" nepotřebujou a navíc je to ohrožuje na zdraví.......nechápu. Co vás například zvedá ze židle?