Dobrý podvečer dámy,

předpředevčírem jsem byl na Nohavicovi na Červeným Kameni a rád bych virtuálně pokynul Vaší Ódě na Roberta... bez toho, aniž bych mu chtěl pochlebovat musím konstatovat, že je to fakt pán... nejenomže aranžmá písniček s jeho přítomností je zcela něco nového a i když jsem Nohavicu viděl bezčetněkrát, slyšet staré písničky v novém kabátě působilo pro mé uši přímo orgasmicky... na koncertě samotném bylo 7.000 lidí a po prvních 3 písních, které Nohavica hrál zcela sám mě jímala menší pochybnost, jestli takový koncert zcela sám utáhne (i když by to nebylo poprvé, ale snad budete se mnou souhlasit, že Nohavicovo gró je v melancholicky posmutnělých písních, které se hodí do komorních prostředí než na podium před 7.000 dav). Nástup Roberta však ze mě smyl všechny pochybnosti a opět se vracím ke kořenům, které jsem dávno opustil a naposlouchávám Nohavicovi skladby z posledních 3 let, které mě minuly. Je pořád skvělej, o již minutém zenitu nemůže být ani řeč.