Mně se musí jméno líbit.

U Matyho jsme chtěly původně Eliáše, teď už bych ho nedala, nějak cítím, že by to nebylo ono.
Holku jsme měly psanou Lolu...tehdy se kolemm toho jména strhl humbuk...byly dva tábory, jednomu se jméno líbilo hrozně moc, druhému vůbec. No, narodil se Matyášek. To jméno nám přišlo podobné jako Eliáš, ale měkčí, krásnější.

Teď jméno vybral pro brášku Maty a mi s tatínkem to tak nechaly.

Víš, ono je to těžké...fakt je, že u Matyho ve třídě jsou tři Jakubové, tři Honzíkové a dva Lukášové. Kupodivu jméno Matyáš, v době když se nám narodil, bylo též velmi oblíbené a dá se říct profláknuté jméno. Je pro mě překvapením, že u něj ve školce je jen od jediný...myslím v celé školce.

Asi je to jak kde a jak kdy.
Podle mě je hodně rodičů, ktěří si řeknou, že chtějí ne tak časté jméno a ten samý nápad dostane současně spousta dalších maminek a tatínků. A tak se najednou z méně dávaného jména stane hit.