No, on možná myslel spíš paličatý. Můj muž nikdy neuměl přiznat chybu, když se mu něco (v minulosti) nevydařilo, říkaval, že to tak chtěl nebo že to udělal schválně. Oba ho velmi dobře známe, proto asi je synovi jasné, že on ten krok neudělá a sypat si popel na hlavu v žádném případě nebude.
Co se týká mě samotné, není mi samozřejmě lhostejný, vždyť jsme spolu prožili kus života, a pro mě to byl naplněný život. Je to člověk, který si mě pamatuje mladou a plnou energie, to už nikdo z těch nových známých není.