Ráchel, já bych to zas tak nedémonizovala. Bouchání, plácání, štípání, to jsou normální dětské projevy (zvlášť u temperamentnějších dětí), jde jenom o to jaké se tomu postaví mantinely.

Dobře je to vidět na našem nejmladším. On je hrozně dominantní povaha, paličák, trochu vztekloun (mimo to je miláček s okouzlujícím úsměvem, taková metoda cukru a biče ). Umím si představit, že kdyby byl prvorozený tak tu brečím na diskuzi, že je to nezvladatelný zloduch Takhle se s ním ale život (a zejména sourozenci - to není maminka, která padesátkrát vysvětlí, ti mu rovnou plesknou zpátky ) nemazlí, občas mu "smečka" dá jasně najevo, kde je jeho místo a celkem není s ničím zásadní problém.

Jako jo, pokud jsou v té situaci už všichni vlastěn bezradní tak na poradě s odborníkem nevidím nic špatného.