určitě mu neustupovat. Zkouší hranice. Myslím, že ani není dobré hledat, jak se má vybít jinak (kopání do kamene nebo bouchání do peřiny), tím se nenaučí vztek vydýchat resp. aby vůbec vztek nedostal.
V situaci, kterou popisuješ - procházka s dědečkem - bych mu dala asi na zadek. A jasně dala najevo, že tohle tedy ne. A určitě za ním hned neběžela se pomazlit. Dát mu najevo, že tohle ne a ne žádné zdlouhavé vysvětlování, když je ve vzteku.
Pokud je v klidu, dát mu najevo, že je šikovný, velký a milovaný. A tak s ním jednat. Pochválit, dát mu činnost, která je "pro velké", ale pokárat rázně, když zlobí. Poslat za dveře je taky dobrý způsob. Myslím, že u dětí se nejvíc uspěje s důsledností.
Ale vím, dobře se to radí, hodně dělá povaha.