Tak se náš sen pomalu (ale fakt velmi pomalu po X letech a hoře trápení) blíží ke konci.

A maluju plány na rozmístění místností a narazila jsem na jednu takovou zapeklitost.
Teď děti sdílejí jeden pidi pokojík po rekonstrukci půdy bude dost místa na dva velké pokojíčky, ale když je vidím jak si před spaním šuškají a navzájem čtou a někdy i dělají lumpárny, tak mi je úplně líto je rozdělit. A popravdě já bych taky nechtěla spát sama v pokoji.
Synkovi je 6 a holčičce je 9.

Tak jsem si říkala že bych jim udělala jeden velký pokoj (kde bude dost soukromí pro oba ) a až je společné soužití přestane bavit tak tam frknu sádrokartonovou příčku a snadno to rozdělím na dva pokoje.

Myslíte že je to dobrý nápad?