Je to jsou vzpomínky... Poprvé taky v těch 16ti, s partou lidi ze stáje (byla jsem tam skoro nejmladší), no zvracení myslím ze nebylo, ale rano tu žízeň ze by se o ni fakt dalo opřít, tu si pamatuju dodnes. Druha nejhorší opice byla asi v 19ti, kdy jsem zapijela zal z neopetovane lásky, to bylo na jedne oslavě a ja tam hned na zacatku dala 5 panaku Ferneta na ex no a pak už to znám jen z vypraveni, krk mi zachránila kamarádka, která me odtamtud dostala, uložila, uklidila po me a jeste me kryla u rodičů neb jim zavolala ze spim u ni. To bylo hodne drsný. No a pak jeste za bezdetna jednou takhle v neděli odpoledne jsme zašli s manželem ke známým na kafe, kluci šli něco kutit do dílny a ja neodmítla prvního ani druhého ani třetího panaka slivovice, no a pak jsem dělala po meste ostudu.... Chodila jsem se omlouvat s kytkou. Co mám děti tak skoro nic, je mimblbe maximalne z nevyspani...