Brito, protože já mám jméno, jehož plným - kalendářovým - tvarem mi neříká nikdo kromě manžela, a i toho jsem musela hoooodně ukecávat, když jsme spolu začali chodit. U tohoto jména je běžné, že se používá jeho domácí forma. Něco jako např. Dagmar - těm všichni říkají Dášo. No a když si představím, že mně všichni říkají "Dášo", pak dceři by říkali pravděpodobně "Dášenko", aby se to rozlišilo a to už mi přijde hodně ujeté. Navíc svoje jméno opravdu moc ráda nemám.