100% souhlas.
Tohle jsem zažila jako dítě.

Dodnes se otřepu, když si vzpomenu jak nás třeba někdo na návštěvě pobízel ať si ještě vezmeme (cukroví, zákusek) a můj otec dřív, než jsem já cokoliv stačila říct, řekl: "Né, ona nebude, ona si hlídá linii."
Vztek a hanba dohromady.
Já bych si stejně nevzala, páč by mně to bylo blbý ...
Nebo večeře, kdy brácha hubeňour dostal krupičnou kaši a já mrkev. Nebo miniaturní svačinky do školy.

Chápu, že to rodiče mysleli dobře, ale prostě vztah k jídlu to tak nějak pokřiví.
A samozřejmě jak jsem se osamostatnila, vyžrala jsem se do nevídaných rozměrů :-( .
Radu nemám, snad jen konzultovat to s nějakým odborníkem ... a vařit tak aby si klidně přidávat mohla, tzn. zdravá a netučná jídla. Vím, že se to těžko dodržuje a nemít s tím vlastní zkušenost nedovolila bych si radit.