Jak jako zacházím s dětmi? že je šikanuju? to je jako šikana mít špatné svědomí z toho že bych jim chtěla dát víc času než mohu? snažím se co to jde.. nejsem žádný sociál který nechává růst děti jako dříví v lese. už jsem tady psala:

ven Chodíme za kždého počasí kromě deště. Hřiště, zahrada, písek, sázíme hrášek, přesazujeme kytky, ale i když tohle všechno děláme a já se mu věnuju, tak stejně sestře ubližuje a vzteká se když není něco po jeho.. Neříkám, že se jim nevěnuju vůbec jak to tady některé maminky pochopily, to víš, že bych nenechala děti jen tak mírnix dírnix bez dozoru a bezprizorní.. stavíme komíny a hrady, vaříme spolu, čteme, počítáme (jen na písmenka jaksi nemám nervy a pak jdu něco poklidit a pak jsem zase s nima, ale prostě pořád mám pocit že toho pro ně dělám málo. chodíme do knihovny a do kroužku.. nevím, prostě je to asi tím počasím, taková depka..

jo a ještě jim hraju na klavír a zpívám, tak to je asi ta šikana