Je to tak, jak píší už Štěpánka a Faidra: dědičnost je prokázána u formy ACH, která propuká už mezi 40 - 60 rokem života (presenilní forma). U té "běžné" se člověk dědičnosti nijak zvlášť obávat nemusí. Jeden příklad ze života: moje prababička trpěla dle příznaků téměř jistě Alzheimerem (i když tenkrát se to takto moc nediagnostikovalo). Zemřela v 90 letech, ale poslední roky života prožila úplně ponořená ve svém světě, nic si nepamatovala. Její dceři, mojí babičce, je dnes 92, a paměť má snad lepší než já, stejně tak i její bratr.