Bydlíme v paneláku, největší pokoj je obývák a ten má sotva 18 m2. Všechny tři děti, dokud byly malé, měly společný větší pokoj tj. cca 12 m2. Když bylo dceři asi 8 let, "obětovali" jsme ložnici a spaní si přestěhovali do jídelny. Postel od zdi ke zdi, když si jdu lehnout, lezu přes manželovo lože. V tom osmnáctimetrovém obýváku máme pracovnu, jídelnu i sedačku i tu televizi naproti ní.
Pokud se doma nekupěj zbytečné krámy, on člověk zas tolik prostoru nepotřebuje, důležité je nějaké útočiště, kde je mu dobře a pak samozřejmě vzájemná ohleduplnost.