Skoro na každé jméno se dá vymyslet posměšek, stačí, že je k tomu posmívající se trochu motivován. Ale přesto se mi také některá jména líbí více a některá méně.

Se svým křestním jsem dobře sžitá, nikdy mi nevadilo, nikdy jsem neuvažovala, že bych chtěla jiné. Je ke mně asi dobře zvolené.

Ano, mrzelo by mě, kdyby moje děti došly k závěru, že jejich jméno je pro ně špatné, že ho nemají rády. Pokud by se rozhodly, že si ho změní, nebyl by to další důvod, který by mě měl mrzet, stačil by ten původní - že se s ním nedokázaly sžít. Mrzelo by mě to ve smyslu, že se mi výběr nepodařil.

Znám jednu osobu ze svého okolí, která je zcela neschopná akceptovat své křestní jméno. Jmenuje se Marie a úředně si jméno neměnila, ale všichni kamarádi i celá rodina jí říkají Katko. Plodí to mírný zmatek v pracovních skupinách, ale člověk si zvykne.