Je to pět let (odešel od nás po patnácti letech manželství, pak se vrátil - dozvěděla jsem se to ale až s odstupem času - slečna byla o dvanáct let mladší, znala mě i naše děti)Neodpustila jsem, nevěřím..... Naučila jsem se s tím žít, jde to, protože ho prostě miluju a neumím si představit že by to bylo jinak (v mém případě v žádném případě nešlo o nějakou ekonomickou rozvahu, uživila bych se sama i děti i bez něj v pohodě).... Jo i po tom všem ho mám ráda. Ale nikdy nic nebude jako dřív, ve mě se toho strašně moc zlomilo, jako by mi zabetonoval část srdce..... určité věci prostě necítím........doufám, že dotyčnou v životě nepotkám, jinak skončím na policejní stanici a ona při nejlepším v nemocnici.