Hm, tak já na uhranutí černým myslivcem věřím, mně se to totiž stalo.
Měla jsem před svatbou, nastoupila jsem do nové práce, byl podnikový večírek - a najednou se tam objevil on, černý myslivec. Ty jeho oči! ~e. To se nedá popsat, ještě dneska mi naskakuje husí kůže, když si na to vzpomemu. Nevím, čím jsem ho uhranula já, ale vydrželi jsme to celou noc, zírat si vzájemně do očí a být uhranutí, bylo to neskutečně zvláštní a silné. A k ránu jsme odjeli k němu domů a -
No, zkrátka , najednou jsem se octla v cizím bytě, kde byly v chodbě dětské botičky a přes židle dětské oblečení...Najedenou bylo kouzlo pryč, oběma nám to přišlo tak nějak hloupé, že takhle blbneme, tak jsme si dali silnou kávu a jeli do práce.
Ale od té doby ma uhranutí očima věřim.