Filipe, ono té politiky je v té církvi taky leckdy dost :D
Uvažovat nad různými výklady je samozřejmě ok. Pavel není Ježíš, to je jasné; nicméně měl plnohodnotné zjevení Krista. Součástí toho, že jsem křesťan, je také to, že uznávám biblický kánon. V tomto smyslu je to pro mne vše v NZ co do závaznosti stejně důležité; věřím, že celá Bible byla inspirovaná Duchem svatým.
Evangelia také nenapsal Ježíš. Je to záznam toho, co si učedníci pamatovali, a zahrnují také určitý výklad - už jen výběrem a řazením událostí apod.

Mám určité povědomí o tom, jak asi tradice zachovala Ježíšovo učení. Přesto pro mne pořád zůstává Ježíšovo učení, jakkoli třeba upravené tradicí, tím stěžejním, proč chci být křesťanem a proč si říkám křesťan. Na všem ostatním se shodovali Ježíšovi následovníci na základě určitých kritérií, jestli se nemýlím, pak asi: autorem je apoštol nebo někdo z apoštolského okruhu, je spis ve shodě s Ježíšovým učením, odráží morální hodnoty v souladu s Duchem svatým, je přijímán většinově? Snad se pletu v detailech nebo formulacích, doufám však, že ne v podstatě. Ze samé podstaty vyplývá, že těžko mohu být následovníkem Ježíše, pokud odvrhnu ostatní spisy, které z Ježíšova učení bezprostředně vycházejí. Ale pořád pro mne zůstávají výkladem, ne vlastním učením. Možná, že mne proto nebudeš pokládat za křesťana (i když je rozdíl mezi křesťan a člen organizované křesťanské církve; přestože se ono "kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich" se dnes bere spíš metaforicky).