Ja se s manzelem kvuli jeho milence(kolegyni od nej z prace) rozvedla pred 4 lety. Mel s ni roka a pul vztah za trvani manzelstvi, pak s nim po rozvodu pul roku oficialne zil, ja si po roce taky nekoho nasla, ale setkavali jsme se - mame spolu syna. Ten nesl rozvod tezce, psycholozka nam doporucila, abychom podnikali nejake akce - tata, mama, on. Takze obcas bylo kino, obed nebo nejaka akce.
Kdyz mu to se slecnou nevyslo, mela jsem, priznavam se, radost. Kdyz jsem mela vztah ja, tak on to tezce nesl.
Pred dvema lety jsme se potkali, byli oba bez vztahu, povidali si a zjistili, ze si stale mame co rict, ze nam spolu je fajn. Pul roku jsme se setkavali intenzivneji, pak bylo jasne, ze pokud spolu zase chceme byt, tak je treba neco udelat, domluvili jsme si pravidla a zase se sestehovali. Jsme spolu, cekame druhe dite, ja si nemuzu na nic stezovat. Jsem taky uz moudrejsi, neprudim ho jako driv, resim jen dulezite veci. On se snazi hodne, vi, ze pokud to tentokrat podela, prijde o rodinu a to nenavratne.

Co se tyka duvery - neverim mu na 100 procent a on to vi. Taky mi chodi po praci domu, nejezdi na podezrele vikendove sluzebni cesty, venuje se nam, zkratka nedava zaminku.
Co se tyka sexu, tam nam to klapalo vzdycky, nejak nemyslim na to, ze spal s jinou.
Co mi nekdy dela starosti, je to, ze ta slecna u nej v praci stale pracuje. Ale kdybych na to myslela porad a rikala si, copak se tam asi deje, tak se zblazim.

Udelali jsme tlustou caru, jedeme dal. Shodli jsme se, ze ta trava zkratka jinde zelenejsi neni, ze spolu chceme byt. A zjistila jsem, ze nejsme jedini exoti, kteri se k sobe vratili.