Přidat odpověď
jak na káču se razdvatři... bolí to, mrzí to, uráží to (zvlášť když si vzpomeneš, že takovou skvělou úžasnou ženu jako ty vyměnil za takovouhle pindulínu)...
kašli na to, kašli na sebelítost, pindulínu zdrbej tady na rodině nebo s dobrou kamarádkou, ale před Drahoušem a dětma pusu o ní na zámek... ty jsi žena, silná, ona je jenom pindulína... a Drahuš je moula, pako, hovado, nech ho jít, stejně by tě s tím štěstí nečekalo...
začít znova a jinak... není to lehké, ale tak nějak mě to nabíjí... zjistila jsem, kolik mám fajn přátel, jak mám úžasné děti, jak krásná jsem já a konečně mám pocit, že se třeba i jiným líbím... na chlapa je ještě čas...
Předchozí