Sám pro sebe si myslím, že Ježíš byl víc než jenom moudrý člověk, moudrý učitel. I víc než jenom shůry osvícený? Jak víc? Nevím. Co je Bůh, kromě obligátní odpovědi: Stvořitel? Co je Boží království? Mír? Nemyslím klid zbraní. Nepocítíme někdy uvnitř opravdový vnitřní mír, takový závan, vedle kterého se všechno ostatní zdá nepodstatné? Je to ozvěna toho? Je Ježíš cestou k tomu, nejen ve smyslu, že ukazoval cestu, láskou a odpuštěním, ale také lásku a odpuštění skutečně žil? Nevím. Cest k Bohu může být třeba tolik, co lidí. Sám pro sebe nemyslím, že každé náboženství je opravdu cestou k Bohu, ale asi je pokusem vykročit na tu cestu. Neřekl bych, že křesťanství je jen jedno z mnoha náboženství a že náboženství jako taková jsou vzájemně souměřitelná. Dělám si nárok na výlučnost? Křesťanství je neoddělitelně spjato s naší vlastní kulturní tradicí a je trochu těžké už jenom proto ho posuzovat nezaujatě. Jestliže s náboženstvími obecně je spojen určitý společenská a morální řád, pak myslím, že křesťanství stojí výš. A to i při vědomí toho, že ve jménu křesťanství se po staletí děly činy v příkrém rozporu s duchem Ježíšova učení. Třeba rovnoprávnost v různých společenských ohledech, kterou můžeme dnes zažívat, vychází ideově z křesťanství. Na otázky, které jsi položila, je těžké odpovídat. Snažil jsem se.