Já se přidám k ostatním, klidně bych zašla i někam jinam.
Orientačně si můžeš dítě i sama vyzkoušet, na jakou dálku jakým okem co přečte (nebo pozná) - neměl by být mezi očima významnější rozdíl.
JInak lékař vyšetřuje svítěním do očička, rozkapáním + na přístroji, větší děti (v 5ti letch v pohodě) pak v přístroji pozorují klec a papouška třeba (když vidí papouška v kleci dobrý, když papouška a vedle klec tak blbý
), v tmavé místnosti třeba svítí různá světýlka a říkají, jaké vidí paprsky, co od nich jdou (nasazují se takové různé brýličky)... Odborně tomu nerozumímm, jenom co si vzpomínám, že jsem dělala já jako dítě
.
Teď díky mé anamnéze mám taky rzikový dítě a zatím chodíme co 3 měsíce a zatím pořád dobrý... Malý je moc malý a nemluví, takže jen pohledem do očí + po rozkapání na přístroji... Doufámm, že oči zdědí po tátovi a ne po mně. Máme oční specializovanou dětskou, takže jí věřím, že ví, co říká