Jak,
nic jinak dělat nemůžeš. Na to, co prožíváš to řešíš s obdivuhodnou silou a klidem.
Jak mu malý visel na noze, tak to mě normálně rozbrečelo. To je fakt konec, když tohle ten chlap dokáže.

Myslím, že to teď prostě musíš nechat běžet, řešit si právníka a jkediné co jětě udělat navíc pro sebe - sehnat toho psychologa. Já měla dobrého, moc mi pomáhal ustát právě ty šílené emoční výkyvy. S kterými rozumově v takovéto situaci nic nenaděláš. Pokud bys měla zájem o kontakt, můžu předat. Ale bohužel praktikoval v cenru.