Jak,
Moc mě mrzí co čtu. Kdysi jsme diskutovaly na jiné diskuzi a pamatuji si, že jsi to neměla jednoduché v životě před navázáním vztahu s manželem.
Ká osobně jsem tolerantní a racionální někdy až moc. Asi bych kvůli dětem byla schopná po čase chlapovi odpustit nevěru. Možná, jistá si tedy nejsem, zda by ten vztah muźe a źeny byl pro život.
Ale v tomto případě nevím, zda bych byla schopná zoracovat to, jak se chová k dětem. To jsou opravdu šílené názory. Chápu, že nesnáší "šarlatány". Pritože to, k čemu by asi musel dojít, pokud by připustil jejich vliv, by se mu jednak nelíbilo a hlavně dosti nezapadalo do jeho momentálního náhledu na svět.
Prosím Tě, kolik je slečně? Ona chce svoje dítě a je jí jedno, co ten její princ plácá o těch svých co už má?
Moc držím palce, ať se cítíš lépe. Ale ono to teď momentálně neni možné. Sama jsem procházela také slušným peklem, doma měla mimino, vytoužené, krásné a nebéřila bych, že mi to může kazit nějaká osoba mužského pohlaví. Rozum se snažil, emoce totálně nezvládaly. Včetně pocitů, že bych někoho toužila zprovodit ze světa. A ten chlap to nebyl.
Zkus toho mediátora nebo psychologa. Zeptám se kamarádky, ta teď řeší taky pěkného idiota. Bez toho mediátora by se nebyla schopná vůbec na ničefm dohodnout.
A finance bychbsi sakra hlídala. Slečna má evidentně obrovský vliv.