Jenže mrtvé tělo existuje, proto čekat může. Ale od tebe jsem se dočetla, že přestaneme existovat, nebudeme nic, vrátíme se do stavu před naším narozením - tedy nikde ani stopa po naší existenci. Jestliže se vrátíme do stavu před naším narozením, nutně nemůžeme být vzkříšeni, když jaksi nejsme a není po nás ani stopa. To, co by bylo "vzkříšeno", by vlastně bylo stvořeno. Tedy znovu vytvořeno něco z ničeho. A to mi nedává logiku. Když nic není, nemůže to být vzkříšeno, může to být leda stvořeno.

Ty nevěříš, že Bůh, tvůj Stvořitel, má schopnost si pamatovat tvé nejniternější pocity, tvou osobnost, tvé vzpomínky, aby byl schopen je pak obnovit v novém, dokonale zdravém těle?