Narazila jsem na tuto debatu náhodou,když jsem hledala něco jiného a nedá mi to, abych nenapsala pár řádek. Hrozně mi to totiž připomnělo dobu před 8-mi lety, kdy syn po prodělané encefalitidě /v batolecím věku/ měl epileptické záchvaty. Pak několik let bral léky a prošli jsme si vším, co k tomu patří. Velký a setrvalý strach, hledání odborníků a informací, hledání na internetu atd. atd. Proto nejlíp vím, že na internetu se hlavně dozvíte problémy, špatné věci a zoufalství postižených rodin. Když jsou lidé v pohodě, tak už nemají tolik potřebu psát a já jsem tenkrát potřebova právě vidět nějaké uzdravené děti a ne jenom tu hrůzu neurologických oddělení nemocnic. Takže chci všem maminkám co teď zrovna bojují a trápí se říct, že dnes je mému synovi 9 let. Je už roky bez záchvatů a teď už i dlouho bez léků, které mu postupně vysadili. Závodně sportuje, učí se normálně, je bystrý, šikovný a zdravý. Prostě šťastné konce i u epilepsie jsou. Dětský mozek se vyvíjí a nemoc může odeznít, dítě z ní prostě vyroste. Náš výborný neurolog z Motola, nám říká, že pravděpodobnost, že se to vrátí je už teď po letech minimální. Takže všem držím moc palce, ať to u vás také dobře dopadne.
D.