Přidat odpověď
jj....vím...právě proto mám obavu, protože dětství a vůbec vztah se svojí mámou má hrozně komplikovaný, vlastní táta zemřel, mámu neviděla čtyři roky.Do hlavy jí nevidím, ale šťastně nevypadá. Taky vím, že je to její věc, musí především sama, ale bojím se, aby řeči jak našich, babiček, tetiček, našich společných známých atd...ve smyslu, jíš něco...proč jsi tak hubená....nejsi nemocná....nebo dotazy na bráchu...co se děje, jestli švagrová vaří...jestli jí...že hrozně zhubla...atd..spíš neuškodí než pomůžou. A jestli se něco děje a máme pomoc, tak jak...
Předchozí