V USA jsme meli v kazde tride integrovane dite s asistentem. I dite zcela dusevne mimo, ale melo urcity poet hodin s normalnima detma. O dite se delily dve tridy a ostatni deti mu celkem pomahaly - ani vlastne nevim, jak to ucitelka dokazala. Ale vim ze to byl celkem standard.
Jenze skoly tam obyvkle vypadaji tak, ze se na plochu fotbaloveho hriste nasazi drevene boudy s najezdem, kazda ma svuj vchod, neprezouva se tam a tak, zadna predsin.
Jeste jsem tam mela dite v integrovane skolce, primarne proto, ze to platil stat v ramci programu rovnych sanci - tj. skolka byla narozdil od ostatnich zadarmo. Tam byl pocet postizenych, normalnich deti a dospelych 1:1:1 s tim, ze povinne dobrovone museli pomahat i rodice. A bylo to skvele a poucne.

V Australii, kde deti chodily do skoly minuly rok, jsme meli jedno postizene dite, nevim co mu bylo, ale byl tezce mimo, rekla bych skoro nebezpecny, ale asistent ho krotil a kdyz bylo nejhur, odvedl ho do specialni hraci ohrady. Tam jsem smysl integrace z jeho strany prilis nechapala... tedy mozna ano, protoze je asi dobre, aby deti i v veku vedely a dokazaly se vyrovnat s tim, ze je nekdo postizeny, i psychycky a naucily se s nim aspon trochu komunikovat.

Obecne se mi integrace libi a jsem pro ni, pokud je dobre zvladnuta z organizacniho hlediska a deti jsou vtazene do spoluprace a nauci se normalne vnimat postizene a komunikovat s nimi, vzajemne si pomahat. Tj. prinos je pro celou tridu, nikoliv jen postizeneho.

V Cechach se mi styska po kulturni rozmanitosti tridy ... libilo se mi, kdyz se spolecne s Cinany venoval den Cinskemu novemu roku, na Chanuku si povidali o judaismu, Indove slavili Divali. Dokonce jsme od skoly dostali kalendar narodnich svatku, jedly se jejich speciality, nekdo se oblik do kroje, bylo to proste fajn, hlavne u 5 a 6 letych prcku.