Žubko,

čistě teoreticky, kdybys tu mikinu koupila u vietnamců nebo v sekáči čistě jako "záchovnou věc" aby nechodil nahatej a nemuseli jste domů, tak bych ve svojí cenové kategorii pochopila, že na cedulku zapomeneš nebo ji neřešíš.

Taky si umím představit, že bych to udělala takto (tj. koupila na nejbližším možném místě nějakou lacinou věc čistě "na dojetí", ale pak bych tu starou nevyhazovala, ale přesně jak říkáš, dala do igelitky a vrátila. A tu koupenou mikinu bych nepovažovala za nic tak zásadního, aby mi ji museli vracet. Kdyby mi ji hodili přes plot, tak bych nevěděla, co si mám myslet, kdyby mi ji mamka vracela v tašce (což si myslím, že je jediné správné, co se dá udělat),tak si umím představit, že bych řekla něco jako "jé, s tím si nedělejte starosti, Vašík se cestou polil a byl úplně mokrej, tohle byla nouzovka, a tu mikinu si prosím vás nechte, protože náš Kája je o dvě hlavy větší a byla by mu malá"

Kdyby šlo o mikinu dejme tomu za pade ze sekáče, tak bych to zkrátka vůbec neřešila, je možný, že když je někdo bohatej, tak by takhle neřešil 35 euro.

Ale podle toho, co ta maminka toho kamaráda říkala o tom mobilu a tak, že má "málo věcí" to mi přijde zvláštní. Může to být opravdu tak, že ho berou jako chudobné dítě, co na ty věci nemá, a chtějí se upřímně rozdělit (taky si umím představit, že nabídnu/dám dejme tomu starý, ale ještě funkční mobil kamarádovi dítěte, o kterém vím, že mají hluboko loktem do kapsy a jako vytahování bych to určitě nebrala, jen zkrátka to, že já mám zrovna něco navíc a on zrovna nemá a potřeboval by to, s vědomím, že za pět let to může být klidně naopak), může být, že se chtějí vytahovat, takhle od stolu těžko určit, zakladatelka podle tónu a způsobu řeči v tom má asi jasněji.