Přidat odpověď
Grainne, tohle je můj důvod a ne moje odpověď.
Tady ta diskuse vyznívá tak, že je normální a v pořádku všechny vydělané peníze, které rodina má, vrazit do okamžité spotřeby - tak to prostě není.
Pokud zachovávám rozumný životní styl, pak dítě nemusí brát úkorně, že nemůže mít novej mobil každej tejden, protože já si taky nekupuju patery boty denně; může vědět, že rodina nemá nouzi a peníze má, ale nějak s nimi hospodaří, buduje rezervy nebo třeba investuje, a může taky vědět, že kupovat všechno, co uvidím, je spíš známka toho, že člověk s penězi neumí zacházet.
Jasně že dítěti poskytnu trochu vlídnější a podrobnější odpověď na otázku, proč mu to či ono nepořídím, než - peníze nerostou na stromech.
Ale myslím, že není otázka toho, kolik v rodině je prachů, ale jak je zvykem s nimi zacházet, jestli to dítě bude schopno vzít nebo ne.
Teď teda odhlížím od fascinace cizím bohatstvím jako v příspěvku zakladatelky; prostě nepovažuju za rozumný peníze rozhazovat a nepovažuju za rozumný nenaučit dítě hospodařit. Potom není třeba mít speciální konkrétní důvod pro každé odmítnutí, stačí prostě, že to je drahá věc, kterou zas tak nepotřebujem, tečka - našetři z kapesného, přivydělej si nějakou nadstandardní pomocí, u ještě starších dojdi si na brigádu - pak si to kup a třeba ti na to i část přidám.
Nemusíme se dětem ospravedlňovat za to, že jim nekoupíme všechno, co maj spolužáci a co viděj v reklamách a v seriálech pro náctileté. Je normální všechno nepořídit.
Předchozí