Aido, já se třeba necítím nijak alternativně, nevymezuju se tím, že bych rázem odsoudila všechny konzumní požitky světa a po pravdě v ČR je spíš určitou "alternativou" nezadlužená, "konzumní" domácnost, která může svým dětem dopřát nějaké ty požitky, aniž by to negativně zasahovalo do rozpočtu.
Dost často to ovšem vzbuzuje určitou formu závisti, skrytou právě za nějakou falešnou skromnost. Nechci tvrdit, že je to nutně tento případ, ale jedná li se o blaho a výchovu dětí, je docela dost dobré zapátrat ve vlastním svědomí - jestli náhodou mé pocity nejsou v rozporu s tím, co prezentuju navenek.

My spoustu věcí nemáme a asi to nepotřebujeme, protože žádnou nenaplněnou touhu jsem nezaznamenala, ale taky z toho nehodlám dělat ctnost. Zkrátka to takhle máme a ty touhy nemateriální se snažím naplnit i když je nesdílím, prostě proto, že nejsou závadné a buď to časem přejde, nebo nepřejde a jak doufám, časem si je i nejmladší potomek bude naplňovat "za svý".