No ale v tomhle konkrétním případě se hodláme poučit z cizích chyb nebo strkáme nos do cizího soukromí? Je tu některá z diskutujících se čtyřmi dětmi, po třech CS, a uvažuje o čtvrtém, takže to čte pro poučení? Myslím, že ne, že tahle konkrétní situace fakt není pro poučení, ale načerpáme z toho maximálně "my jsme ti zodpovědní", pokud se vyhneme odsudkům. Ale spíš je to taková Berneho hra "To je hrozné, viďte?"

Mimochodem, fascinuje mě, jak někdo z vnějšku ví, jak je paní nemocná, zná míry jejího rizika, zná diagnózy jejích dětí, ví, že měla CS už 3x, ví, že jí doporučili nemít další děti už po druhé CS... takové věci já vím s jakous takous mírou spolehlivosti (čili ne z druhé, třetí a osmé ruky) maximálně několika velmi dobrých kamarádkách, no, spíš bych to věděla tak o jedné dvou. Takže buď "z doslechu" nebo dobrá kamarádka nebo někdo z lékařů/sester... to ve mě moc chuti diskutovat fakt nevyvolává.