Kudlo,

A přístup "nechat se ochraňovat od muže" mi přijde spíš poněkud vychcanej. Já mám svýho muže ráda a zlé věci nepřeju ani jemu. Takže na model "vždycky to odse.e muž a žena květinka ho za to může aspoň obdivovat" nehraju.

Hm, takhle napsané to zní úžasně, ale v praxi... "Ucházel se" o mě jeden kamarád, a jedno ze závažíček, proč jsem odmítla udělat krok za kamarádství, byla situace, kdy jsme spolu byli posedět a pokecat večer v restauraci, a potom on se rozloučil a vydal na tramvajovou zastávku opačným směrem než já, aniž ho vůbec napadlo zeptat se, jestli mě má doprovodit a počkat se mnou na mou tramvaj (bylo kolem jedenácté a ulice byla dost zaopilcovaná). Je o 30 cm vyšší a o 30 kg těžší a byla bych se s ním cítila o dost bezpečněji.

Nebo např. když jde má šestnáctiletá dcera s přáteli tančit, čekám (a vyžaduji), že ji někdo doprovodí domů, přinejmenším tak, že s ní počká na tramvaj a ona mi dá vědět, abych jí já mohla skočit k té tramvaji naproti; chodí jich parta a obvykle ji někdo doprovodí až k domu.