No asi tím zační, aby si takové dítě dodalo odvahy, to asi nestačí jednou. Bude asi potřebovat spíš hodně povzbuzení. A taky asi se mu víc věnovat a hodně si všímat.

A ještě bych dodala to co tady moc nezaznělo, že myslím že je skvělé že se staráš a nedíváš se jinam, tak jak je bohužel mám pocit mnohem častější.
Bohužel jsi v situaci kdy je každá rada drahá, prostě není na koho se obrátit, takže asi bych hledala někoho kdo se ti bude zdát dostatečně kompetentní odborně pomoci, zatím alespoń radou tobě.

Nejsem odborník a chápu ty obavy odborníků aby se nenapáchaly škody, tomu rozumím. Nicméně se obávám, že pokud dítě nenajde sílu vyhledat pomoc samo, tak může být napáchána daleko větší škoda tím že NIKDO v rámci hypotetických obav neudělá NIC.

Pokud se opravdu něco vážného děje, a asi nějaké podezření tedy máš, tak je to opravdu velké dilema co dělat dál. Očekávat že dítě to bude řešit, byť mu dáš nějaký telefonní kontakt, to prostě asi nelze, takových prostě není hodně, většina dál vše snáší dokud buď nedospěje nebo nedojde k tragédii.
Co by se stalo, to je prostě na věšteckou kouli. Ty rady předat odborníkům jsou pěkné, ale ve vaší lokalitě něco podobného řešit není jednoduché.