Krevní tranfuze primárně život zachraňují. Protože když silně krvácíš, tak prostě dojde k poklesu tlaku a konec. Mozek je bez krve...
Mám doma knihu od Josipa Slipaca "Bezkrevní medicína" Celkem čtení pro odborníky...
co já ti laicky můžu napsat. Krevní t. jsou pohodlnější. Z jedné strany to z tebe kipe z druhé to do tebe pumpují.
Když se operuje bez krve, hledí se na správnou teplotu, cévy se pracně musí uzavírat, aby se snížilo krvácení na minimum, dbá se na polohu těla (např. aby sis netlačila na vnitřní orgány, u operace mé dcery ji operovali v sedě předklonu) atd.
Ale pomocí bezkrevních nahrážek se vyrovnává (tuším onkotický) tlak, tzn, že doplní tělu tekutiny a pokud je tělo jinak zdravé velmi brzy začne tvořit krvinky. Může se dopomoci synteticky vyrobeným erytropetinem, který působením na kostní dřeň zvyšeuje produkci krvinek...

Důležité je vědět, že krev je pro svou složitost považována za tak složitou, že je přirovnávána k transplantaci. Je spojena s vysokými zdravotními riziky jako přenášení vážných nemocí. Akutní hemolitycké trans. reakce- vyvolává zrychlený rozpad erytrocytů
Opožděné hemolytické trans. reakce- může být smrtelná
Pseudohemolytické reakce- vyžadují intenzivní léčení
febrilní nehemolitycké trans. reakce- (vznikají špatným skladováním krve) pacient se dusí, zvrací, má silné bolesti hlavy atd.
alergické a anafylaktické reakce
akutní poškození plic (život ohrožující)
postransfuzní purpura
reakce štěpu proti příjemci (může mít fatální důsledky)
pak další problémy jako přetížení kardiovaskulárního systému apod.

A znám spoustu lidí, kteří nejsou SJ a krev by si nikdy nedali. Myslím, že většina dr. by do toho taky nešla.